O tomto víkendu bude X5J a už se přihlásili i kluci ze Slovenska. Mám radost, konečně první vlaštovky. Držím palce, kluci!

Za 14 dní máme předposlední (nebo letos poslední?) kolo RCEX. Pro ostatní (nejen) vyhlašuji (bude vše na stoupáku) na 5.-6.12.09 korespondenční soutěž „Mikulášská X-půlka„.

V Itálii měli poslední kolo Autonomy. Opět se prosadily Pike Perfecty. Ale je to logické, F3J je termická špička a bylo by divné, kdyby tomu mělo být jinak. Příští rok se na Autonomy asi zaměřím, chtěl bych i do té Itálie jet. Kdo se přidá?

Znovu k diskusi na RCGroups „F5J jako oficiální FAI kategorie“.

Bohužel pravidla zatím nebudou, i když jen z USA se sešlo návrhů 6, nicméně to opět rozpoutalo bouři názorů, mnohdy značně odlišných. Když vypustím názory typu „uznejte jako oficiální to, co létáme my“ a výškové spínače, které si již snad budou žít svým vlastním životem, točí se diskuse v podstatě dokola okolo 3-4 otázek:

Otázka č. 1 – jedno stoupání nebo více stoupání.
F5J = F3J s motorem (jedno stoupání do výšky, která nezaručí nalétání maxima); vs opakované motorování.

Otázka č. 2 – termika nebo přistávání.
Co má rozhodovat o pořadí? Orlí zrak, znalost termického létání nebo přistávání.

Zajímavý názor: násobit dobu chodu motoru 10x, tím se sníží váha přistání v konečném výsledku.

Otázka č. 3 – jak omezit výkon motoru/energii.
Názory:
Omezení pouze energie povede k maličkým motorům a dlouhým dobám chodu.
Odečítání chodu motoru od letu vede k závodům kW.
Pravidla by neměla omezovat technický rozvoj.
Body se odečítají až třeba od 10-15 sekundy chodu motoru.
Limiter bude dobrý, elektroměr by byl lepší.
Baterie dané kapacity a napětí, žádné krabičky.

Otázka č. 4 – pro koho ta kategorie má být.
Názory:
F3J modely.
FAI kategorie jsou pro nejlepší techniku a nejlepší piloty.
Bez masovější základny kategorie zanikne.

Tedy diskuse jako u nás. Za sebe bych si moc přál, aby už bylo něco přijato.

Ještě pro informaci dva citáty (nejsou mé) z korespondence, kterou vedu z „cizozemím“:

„Zjistil jsem, že jakmile zmíním měření něčeho abstraktnějšího než je čas, přepnou se (někteří modeláři) do režimu „nerozumím“ a myšlenku odmítnou. Asi potřebuji více „sociální inteligence“, abych je dokázal ovlivnit natolik, že dojdou ke stejným záměrům jako my.“

„Většina pravidel jsou převzatá a modifikovaná pravidla F3J. Málokoho napadne, že by to šlo i jinak“.

Ve výše zmíněné diskusi je i odkaz na výsledky amerického mistrovství F3J (mimochodem, jsou tam opravdu úplné výsledky, nejen pořadí, jak bývá zvykem u nás). Létalo ho 36 lidí a na 18 kol! Z výsledků se zdá, že jde opravdu o soutěž v přistávání (alespoň mezi špičkou, já bych si samozřejmě ani neškrtl).

Zajímavý je poměrně nízký počet účastníků, nicméně vzhledem k rozloze USA je to asi logické. Z toho možná vyplývá i rozdílnost názorů na pravidla elektroletů, létá se spíše v klubech než na celostátní úrovni, protože ne každému se chce cestovat stovky mil na soutěže. No a každý klub má svá pravidla (jen podotýkám, že za takový klub v americkém měřítku může být považováno celé Česko).

Jan Kubica
20.11.2009